Upravit stránku

Proč je inflace zdravá a jak s ní po covidu zacházet, aby zůstaly zdravé i naše úspory?

obrazek-k-clanku
V mediálním prostoru platí za jednoho z největších strašáků. O inflaci se nejčastěji píše v souvislosti s tím, že každý rok vytrvale ukrajuje část z hodnoty našich peněz, a zapomíná se na to, že bez ní by žádná ekonomika nemohla vůbec fungovat. Jak se tedy před inflací chránit, abychom těžili z inflačních pozitiv a při tom netrpěli na její negativa?

Důležité je uvědomit si, že inflace není sprosté slovo. Nejsou to moli ve skříni ani krysy pod postelí, jak se nám různé instituce snaží namluvit. Třeba podle úsměvné reportáže TV Prima jsou to spíše překážky na atletické dráze, které musí každý atlet umět zdolat.

Takže co je tedy inflace ve skutečnosti? Řečí ekonomů je to zvýšení všeobecné cenové hladiny nebo jednodušeji snížení kupní síly peněz. Inflace se zkrátka „stará“ o to, abyste si za našetřené peníze koupili rok od roku méně věcí než v roce předcházejícím.

Mírnou inflaci potřebujeme

Proč to dělá? Protože každá ekonomika je založena na očekáváních a potřebuje, aby se v ní „točily“ peníze. Protože kdyby lidé věděli, že jejich peníze budou mít i za rok stále stejnou hodnotu (nebo dokonce větší jako v případě deflace, která nyní panuje třeba v Estonsku, Řecku či na Kypru), veškeré nákupy (spotřebu) by odkládali s vidinou toho, že je v budoucnu vyjdou levněji. Vždyť jejich peníze by se samy úročily, aniž by k tomu potřebovaly příslušné nástroje jako spořicí účty, podílové fondy, akcie nebo dluhopisy.

V takové situaci přirozeně dochází k poklesu poptávky po výrobcích a službách, propadu tržeb většiny firem a propouštění jejich zaměstnanců. S růstem nezaměstnanosti pak logicky klesají platy, což vede k dalšímu snižování cen, a tahle spirála už se dá jen těžko zastavit. Bit je na tom také stát, který při minimální spotřebě vybírá minimální daně a neinvestuje.

Mírná inflace ale spotřebitelům až tak neubližuje a zároveň je nutí neodkládat spotřebu, což naopak vede k růstu poptávky, a ta zase pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu mají lidé více peněz na spotřebu, a tím se kruh uzavírá. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku klíčová.

spotřebitelský košík

Špatná strana inflace

Když ale píšeme, že mírná inflace lidem „až tak neubližuje“, je to relativní, protože peníze skutečně ztrácí svou hodnotu. Jen ne tak dramaticky jako v hyperinflačním Německu po první světové válce nebo v Zimbabwe před deseti lety, kdy tam hyperinflace dosáhla rekordních 11,3 milionu procenta, takže tam bochník chleba teoreticky stál v úterý 300krát víc než v pondělí (jenže peníze už se tou dobou nepoužívaly, protože ztratily svou funkci).

V Česku peníze za rok 2020 ztratily 3,2 % své hodnoty, takže pokud jste měli po Vánocích roku 2019 na účtě 100 tisíc korun, letos v lednu z nich reálně zbylo jen 97 tisíc. A až vláda začne napravovat ekonomické škody, které v zemi napáchal covid, bude ještě hůř.

A protože spořicí účty v bankách nyní dosahují úrokové míry někde mezi 0,1 a 0,5 % ročně, účinky inflace prostě nevyruší.

Inflace v praxi

Člověk, který nevyužívá žádný spořicí ani investiční produkt, má 100 tisíc Kč na běžném účtu či v šuplíku. Inflace je 2,9 %.

  • Po 1. roce má 96,8 tisíce
  • Po 2. roce má 93,7 tisíce
  • Po 3. roce má 90,7 tisíce
  • Po 4. roce má 87,8 tisíce
  • Po 5 letech má 84,9 tisíce
  • Za předpokladu, že se inflace nebude zvyšovat (ani snižovat), přijde o 15 tisíc korun, za které by mohl mít nový notebook nebo televizi, aniž by si za ně cokoli koupil.

Polská cesta

Zajímavěji z tohoto pohledu vypadají spořicí účty (konto oszczędnościowe) v polských bankách, které nyní nabízejí zhodnocení až 2 %  (předloni to byly až 4 % ročně), což už vaše úspory před českou inflací skoro ochrání, ale velkou nevýhodou je zde nízký vkladový limit a výrazně omezená doba zhodnocení – zhruba půl roku. Některé banky sice posouvají maximální limit až někam k půl milionu korun, ale zase výrazně zkracují úročené období.

Je pak na zvážení každého, zda se mu kvůli půlroku vyplatí zřizovat účet v polské bance a podstupovat měnové riziko, anebo si raději založit české stavební spoření. Se státní podporou, na níž vám vznikne nárok při roční úspoře alespoň 20 tisíc korun, se úroky na stavebním spoření mohou vyšplhat někam mezi 3 a 3,5 % ročně, ale čím více pak spoříte, tím méně (poměrně) vyděláte, neboť garantovaný úrok z vkladů se pohybuje lehce nad jedním procentem. O zbytek výnosu se stará právě fixní státní podpora ve výši 2 tisíce korun ročně.

S jistou mírou rizika až 9 %

Veškeré dosud zmíněné protiinflační praktiky jsou velice bezpečné, neboť vklady v bankách i spořitelnách jsou pojištěné až do výše 100 tisíc eur, v přepočtu zhruba 2,6 milionu korun. Minimálnímu riziku ale pochopitelně odpovídají také minimální výnosy – pod hladinou inflace.

Pokud jste ale ochotní podstoupit jistou míru rizika, otevírají se před vámi úplně jiné možnosti. Například nemovitosti, podílové fondy, akcie nebo podnikové (korporátní) dluhopisy. Každý z těchto instrumentů má své výhody i nevýhody. Některé jsou zatížené poplatky (fondy a akcie), jiné administrativou a starostmi (akcie a nemovitosti) a jiné třeba časem při studiu emisních podmínek a pečlivým vybíráním (dluhopisy), ale výnosy se zde pohybují od 5 až do 9 % ročně.

I tady ale platí, že čím vyšší výnos daný produkt nabízí, tím větší riziko investor podstupuje. Proto je dobré nehledět pouze na výnos, ale zkontrolovat si i dodatečné náklady, administrativní úkony a zajištění investice. Každý investor si musí sám rozhodnout, jaké riziko podstoupí. Jestli se inflaci postaví a využije některé z produktů, které při určitém riziku nabídnou zhodnocení ve výši dvojnásobku inflace, anebo nechá své peníze v bezpečí, ale napospas inflaci.

A malá rada na závěr – rozhodnete-li se pro nemovitosti, největšího výnosu z nájmu oproti počáteční investici dosáhnete ve městech s kvalitními vysokými školami, jako jsou Zlín, Olomouc či Ostrava.

Jak se chránit před inflací

ProduktRoční výnosOčištěný o inflaci (3,2 %)
Běžný účet0,01 až 0,2 %-3,2 až -3 %
Státní dluhopisy*0,1 až 3,0 %-3,1 až -0,2 %
Spořicí účet0,1 až 0,5 %-3,1 až -2,7 %
Polský spořicí účet0,5 až 2,0 %-2,7 až -2,1 %
Termínovaný vklad1,0 až 2,6 %-2,2 až -0,6 %
Penzijní připojištění1,0 až 5,2 %-2,2 až +2,0 %
Stavební spoření2,5 až 3,5 %-0,7 až +0,3 %
Podílové fondy3,5 až 7,5 %+0,3 až +4,3 %
Nemovitosti4,0 až 9,0 %+0,8 až +5,8 %
Korporátní dluhopisy6,0 až 9,9 %+2,8 až +6,7 %

* Protiinflační státní dluhopis fixuje výnos na inflaci a nabízí vždy 0,5 % nad mírou inflace