Dluhopis je forma půjčky, kterou si stát, firma nebo jiný subjekt půjčuje peníze od investorů. Výměnou lidem, kteří si jej koupí – a tím jí vlastně půjčí své peníze –, za to na oplátku slíbí:
že jim peníze za určitou dobu vrátí (např. za 2, 3 nebo 5 let),
že jim bude pravidelně vyplácet úrok (např. 10 % z půjčené částky ročně, nebo 2,5 % čtvrtletně).
Dluhopisy jsou obecně považovány za konzervativnější investici než akcie, ale přesto nesou určitá rizika.
Zákon poté definuje dluhopis jako „cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu“ viz § 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
Existuje několik základních typů dluhopisů, které se liší tím, kdo je vydává, jak se chovají a jaký výnos nabízejí:
Státní dluhopisy – vydává je stát (např. Česká republika, USA nebo Francie). Obvykle jsou považovány za nejbezpečnější, ale také nesou nejnižší výnosy (s výjimkou státních protinflačních dluhopisů Republiky).
Korporátní dluhopisy – vydávají je soukromé společnosti. Výnos bývá vyšší (zhruba 10–15 % ročně), ale úměrně s tím roste i riziko.
Obecní (municipální) dluhopisy – vydávají města a obce, ale v posledních letech už se v Česku moc nepoužívají.
Dluhopisy mohou být dobrým doplňkem portfolia hned z několika důvodů:
Pasivní příjem – většina dluhopisů vyplácí úroky každý měsíc nebo kvartálně, takže nabízejí zajímavý pravidelný příjem.
Diverzifikace portfolia – pomáhají rozložit riziko. Vedle volatilních akcií je dobré mít aktiva, která nekolísají, a jsou imunní vůči výkyvům trhu.
Žádné kolísání – na rozdíl od akcií u korporátních dluhopisů neexistuje volatilita. Nezáleží, co se děje na trhu.
Předvídatelnost – díky fixním výnosům předem víte, kolik peněz a kdy dostanete, což usnadňuje finanční plánování.
Dluhopis sice může působit jako jistota, ale i tady existují rizika:
Úvěrové riziko (default) – Emitent (firma nebo stát) nemusí být schopen splácet. Proto je dobré investovat primárně do zajištěných dluhopisů.
Inflační riziko – pokud inflace převýší výnos dluhopisu, reálně ztrácíte kupní sílu. V českém prostředí to v případě korporátních dluhopisů hrozí zhruba jednou za deset let.
Likvidita – korporátní dluhopisy se před splatností těžko prodávají. Emitenti nabízejí dobrovolný zpětný odkup, ale vyhovět nemusí nebo si mohou účtovat poplatky. Můžete taky využít Tržiště dluhopisů, ale i tam se může prodej táhnout týdny a měsíce.
Výnos z dluhopisu závisí nejen na výši úroku, ale i na tom, za kolik dluhopis koupíte a kdy vám emitent vrátí nominální hodnotu. Čím levněji dluhopis pořídíte, tím vyšší může být váš skutečný zisk. Podívejme se na konkrétní příklady.
Příklad 1.
Koupíte dvouletý dluhopis za 50 000 Kč
Roční úrok je 10 % a frekvence výplat je čtvrtletní.
Ročně tedy vyděláte 5 000 Kč, přičemž na účet vám emitent každé čtvrtletí pošle 1 250 Kč (minus 15% srážková daň). Takže 1 062,50 Kč.
Po 2 letech vám navíc vrátí původních 50 000 Kč
Dluhopis ale můžete často koupit i za nižší cenu, než je jeho nominální hodnota. Emitenti totiž nemohou některým investorům nabídnout vyšší úrok než jiným, ale mohou jim prodat dluhopis za nižší kupní cenu. A tím vzroste jejich výnos
Příklad 2. - se stejnými parametry, ale nižší kupní cenou
Koupíte dvouletý dluhopis v hodnotě 50 000 Kč za 45 000 Kč
Roční úrok je 10 % a frekvence výplat je čtvrtletní.
Ročně tedy vyděláte 5 000 Kč, přičemž na účet vám emitent každé čtvrtletí pošle 1 250 Kč (minus 15% srážková daň). Takže 1 062,50 Kč.
Po 2 letech vám ale emitent vrátí původních 50 000 Kč (přestože jste nakoupili jen za 45 000 Kč).
Váš celkový zisk je tedy 2x 5 000 Kč ročního výnosu + 5 000 Kč rozdílu mezi kupní cenou a nominální hodnotou. Celkem 15 000 Kč.
To je 33,33 % z hodnoty investice během dvou let, ročně 16,66 %.
Situace je ještě o to výhodnější, že 15% srážková daň se uplatňuje jen na výnos, tedy na 10 000 Kč. Zbylých 5 000 Kč se nedaní.
Nominální hodnota – hodnota dluhopisu, kterou dostanete zpět při splatnosti.
Kupní cena – částka, za kterou dluhopis nakupujete. Většinou je rovna nominální hodnotě, ale ve specifických případech se může lišit. Třeba když emitent chce své dluhopisy zatraktivnit a nabídne časově omezenou akční cenu.
Kupón – úrok, který vám dluhopis pravidelně vyplácí – obvykle 10–15 % ročně (p.a.).
Splatnost – Splatnost je datum, kdy vám emitent vrátí zapůjčené peníze a výplata úroků končí.
Emitent – Emitent je ten, kdo dluhopis vydává a půjčuje si tak peníze od investorů. Může to být stát, město nebo firma.
Kovenanty – závazky emitenta nad jeho právní povinnosti. Například, že až do splacení dluhopisů nevydá žádné další. Nebo že si až do splatnosti nevyplatí zisk, atd. Kovenanty mohou být zahrnuty přímo v emisních podmínkách dluhopisů a jsou právně závazné.
Výnos do splatnosti (YTM) – celkový výnos, který získáte, pokud držíte dluhopis až do jeho splatnosti – zahrnuje úroky i rozdíl mezi nákupní a nominální cenou.
Rating – hodnocení důvěryhodnosti emitenta (např. AAA = nejlepší). Na dluhopisy.cz používáme tzv. iRating z interní databáze Cribis, odborného garanta CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.
Autor: Redakce Dluhopisy.cz
O dluhopisech a dalších investičních nástrojích píšeme od roku 2014. Byli jsme u více než 250 dluhopisových emisí, dělali jsme rozhovory s desítkami emitentů a popsali spoustu nuancí, které dluhopisové financování nabízí.
