Upravit stránku

Inflace je nejvýš od roku 2008! Co dělat, aby ji naše úspory přežily?

obrazek-k-clanku
V mediálním prostoru platí za jednoho z největších strašáků. O inflaci se nejčastěji píše v souvislosti s tím, že každý rok vytrvale ukrajuje část z hodnoty našich peněz, a zapomíná se na to, že bez ní by žádná ekonomika nemohla vůbec fungovat. Současné hodnoty pohybující se kolem 5 % už jsou však alarmující. Jak teď před inflací můžete ochránit své peníze?

Důležité je uvědomit si, že inflace není sprosté slovo. Nejsou to moli ve skříni ani krysy pod postelí, jak se nám různé instituce snaží namluvit. Třeba podle úsměvné reportáže TV Prima jsou to spíše překážky na atletické dráze, které musí každý atlet umět zdolat.

Takže co je tedy inflace ve skutečnosti? Řečí ekonomů je to zvýšení všeobecné cenové hladiny nebo jednodušeji snížení kupní síly peněz. Inflace se zkrátka „stará“ o to, abyste si za našetřené peníze koupili rok od roku méně věcí než v roce předcházejícím.

Mírnou inflaci potřebujeme

Proč to dělá? Protože každá ekonomika je založena na očekáváních a potřebuje, aby se v ní „točily“ peníze. Protože kdyby lidé věděli, že jejich peníze budou mít i za rok stále stejnou hodnotu (nebo dokonce větší jako v případě deflace, která panuje třeba v Estonsku, Řecku či na Kypru), veškeré nákupy by odkládali s vidinou toho, že je v budoucnu vyjdou levněji. 

Vždyť jejich peníze by se samy úročily, aniž by k tomu potřebovaly příslušné nástroje, jako jsou spořicí účty, podílové fondy, akcie nebo dluhopisy.

V takové situaci přirozeně dochází k poklesu poptávky po výrobcích a službách, propadu tržeb většiny firem a propouštění jejich zaměstnanců. S růstem nezaměstnanosti pak logicky klesají platy, což vede k dalšímu snižování cen, a tahle spirála už se dá jen těžko zastavit.

Bit je na tom také stát, který při minimální spotřebě vybírá minimální daně a neinvestuje.

Mírná inflace ale spotřebitelům až tak neubližuje a zároveň je nutí neodkládat spotřebu, což naopak vede k růstu poptávky, a ta zase pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu mají lidé více peněz na spotřebu, a tím se kruh uzavírá. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku klíčová.

spotřebitelský košík

Špatná strana inflace

Jenže v současné době už nemůže být řeč o "mírné" inflaci. Pandemie koronaviru, nedostatek čipů do aut a elektroniky, zvyšování cen energií i pohonných hmot a spousta dalších faktorů vyhnala inflaci na hodnoty, na kterých se naposledy nacházela při poslední finanční krizi v roce 2008.

Naše peníze teď reálně ztrácí hodnotu tempem zhruba 5 % za rok. To sice nezní tak dramaticky jako v hyperinflačním Německu po první světové válce nebo v Zimbabwe před deseti lety, kdy tam hyperinflace dosáhla rekordních 11,3 milionu procenta, takže tam bochník chleba teoreticky stál v úterý 300krát víc než v pondělí (peníze už se tou dobou nepoužívaly, protože ztratily svou funkci), ale i vzhledem k tomu, že ČNB inflaci cílí na pouhá – zdravá – 2 %, je to opravdu hodně.

Za rok 2020 ztratily naše peníze 3,2 % své hodnoty, takže pokud jste měli po Vánocích roku 2019 na účtě 100 tisíc korun, letos v lednu z nich reálně zbylo jen 97 tisíc. Už tehdy jsme zde psali, že až vláda začne napravovat ekonomické škody, které v zemi napáchal covid, bude ještě hůř.

A už se tak děje. Z oněch 97 tisíc byste teď měli jen 92 tisíc a kdyby ČNB do té doby inflaci nezkrotila, na Vánoce roku 2022 už by vám z nich zbylo jen 87 tisíc.

A přestože banky teď začaly zvedat úrokové sazby na spořicích účtech, cesta tudy nevede. Růst z úplného dna někam k 1 až 1,5 %, totiž takovouhle inflaci opravdu nevyřeší.

Inflace v praxi

Člověk, který nevyužívá žádný spořicí ani investiční produkt, má 100 tisíc Kč na běžném účtu či v šuplíku. Inflace je 5,2 %.

  • Po 1. roce má 94,8 tisíce
  • Po 2. roce má 89,9 tisíce
  • Po 3. roce má 85,2 tisíce
  • Po 4. roce má 80,8 tisíce
  • Po 5 letech má 76,6 tisíce
  • Za předpokladu, že se inflace nebude zvyšovat (ani snižovat), přijde o 24 tisíc korun, za které by mohl mít nový super notebook nebo super televizi, aniž by si za ně cokoli koupil.

Na 5% inflaci už se musí s mírným rizikem

A nepomůže ani stavební spoření. Se státní podporou, na níž vám vznikne nárok při roční úspoře alespoň 20 tisíc korun, se úroky na stavebním spoření mohou vyšplhat někam mezi 3 a 3,5 % ročně.

Ale čím více pak spoříte, tím méně (poměrně) vyděláte, neboť garantovaný úrok z vkladů se pohybuje lehce nad jedním procentem. O zbytek výnosu se stará právě fixní státní podpora ve výši 2 tisíce korun ročně. A není težké si spočítat, že do 5 % ještě stále něco chybí.

Pokud jste ale ochotní podstoupit jistou míru rizika, otevírají se před vámi úplně jiné možnosti. Například nemovitosti, podílové fondy, akcie nebo podnikové (korporátní) dluhopisy.

Každý z těchto instrumentů má své výhody i nevýhody. Některé jsou zatížené poplatky (fondy a akcie), jiné administrativou a starostmi (akcie a nemovitosti) a jiné třeba časem při studiu emisních podmínek a pečlivým vybíráním (dluhopisy), ale výnosy se zde pohybují od 5 až do 9 % ročně.

Konkrétně u dluhopisů ale v současné době šplhají k 10 %, protože emitenti musí na inflaci reagovat, aby stále oslovovali potenciální investory.

I tady ale platí, že čím vyšší výnos daný produkt nabízí, tím větší riziko investor podstupuje. Proto je dobré nehledět pouze na výnos, ale zkontrolovat si i dodatečné náklady, administrativní úkony a zajištění investice. Každý investor si musí sám rozhodnout, jaké riziko podstoupí. Jestli se inflaci postaví a využije některé z produktů, které při určitém riziku nabídnou zhodnocení ve výši dvojnásobku inflace, anebo nechá své peníze v relativním bezpečí, ale napospas inflaci.

Jak se chránit před inflací

ProduktRoční výnosOčištěný o inflaci (5,2 %)
Běžný účet0,01 až 0,2 %-5,2 až -5 %
Státní dluhopisy*0,1 až 3,0 %-5,2 až -2,2 %
Spořicí účet0,1 až 1,5 %-5,1 až -3,7 %
Termínovaný vklad1,0 až 2,6 %-4,2 až -2,6 %
Penzijní připojištění1,0 až 5,2 %-4,2 až 0,0 %
Stavební spoření2,5 až 3,5 %-2,7 až -1,7 %
Podílové fondy3,5 až 7,5 %-1,7 až +2,3 %
Nemovitosti4,0 až 9,0 %-1,2 až +3,8 %
Korporátní dluhopisy7,0 až 10,44 %+1,8 až +5,24 %

* Protiinflační státní dluhopis fixuje výnos na inflaci

A malá rada na závěr – rozhodnete-li se pro nemovitosti, největšího výnosu z nájmu oproti počáteční investici dosáhnete ve městech s kvalitními vysokými školami, jako jsou Zlín, Olomouc či Ostrava, nebo v malých městech v blízkosti velkých výrobních závodů nebo firem jako Amazon, Škoda nebo brzy BMW.