Hlavní „město“ Evropské unie jde příkladem a stává se teprve třetím evropským emitentem zelených dluhopisů mezi státy. Tímto titulem se až doteď mohlo pyšnit pouze Polsko a Francie. Vůbec první asijskou zemí se na druhém konci světa stala minulý týden Indonésie.
Emise patnáctiletých belgických dluhopisů v celkovém objemu 4,5 miliardy dolarů (90 miliard korun) je navíc druhou největší zelenou emisí na světě. Dluhopisy jsou úročeny 1,25 % ročně a agentura Moody’s je ohodnotila ratingem Aa3 jako stabilní. Manažery emise se staly banky Barclays, BNP Paribas Fortis, Crédit Agricole, ING a JPMorgan.
Zelené dluhopisy patří do kategorie tematických dluhopisů, kam dříve spadaly například válečné, železniční či dálniční dluhopisy. Jejich cílem je zmírnění dopadů klimatických změn na Zemi pomocí investic do obnovitelných zdrojů, solární a větrné energie. Celosvětově se jich v roce 2017 prodalo za více než 150 miliard dolarů a letos to dle odhadů bude ještě více.
Zdroj: Financial Times
Maďarsko se připravuje k emisi samurajských dluhopisů. Podle agentury Reuters by k ní mohlo dojít v březnu a stalo by se tak už po třetí v maďarské historii. Maďarský ministr financí tuto možnost nastínil koncem roku 2017, ale až nyní dostává konkrétní obrysy.
Ministerstvo financí se k emisi samurai bondů v celkovém objemu 100 miliard jüanů (19 miliard korun) zaregistrovalo už v červnu s cílem udržet se na lukrativním japonském trhu. Poslední maďarské samurajské dluhopisy z roku 2007 totiž měly „jen“ desetiletou splatnost a loni byly kompletně splaceny.
S první emisí samurajských dluhopisů přišli Maďaři poprvé v roce 2004. Od té doby vydali v několika tranších bondy za 225 miliard jüanů a nyní se schyluje k další stovce. A proč samurajské? Dluhopisy vydané cizím státem či subjektem se označují stereotypní charakteristikou státu, na jehož území a v jehož měně jsou emitované. Známe tak například panda dluhopisy, emitované v Číně, či klokaní dluhopisy, emitované v Austrálii. Vždy však zahraničními subjekty.
Zdroj: Portfolio.hu
