Zelené dluhopisy se od korporátních liší dvěma zásadními rozdíly. Účel emise zelených dluhopisů je financování a podpora „zelených projektů“, které si kladou za cíl zlepšit životní prostředí. Typickými zelenými projekty mohou být například výstavby větrných či solárních parků, výroba ekologických paliv a zalesňování krajiny.
Druhým významným rozdílem pak je to, že zelené dluhopisy jsou osvobozeny od daně. Pro emitenta jsou tak levnější a investor si zase přijde na (relativně) zajímavější výnos.
Největší výhodou emitenta při emisi zelených dluhopisů je však reputace, pověst bojovníka za lepší planetu a specifický okruh investorů, které svými dluhopisy osloví. Lidí s penězi, jež extrémně zajímá osud Země, neustále přibývá, a ti úplně nejbohatší už investují jen do její budoucnosti. Do zelených investic je nežene vidina zisku, ale přesvědčení, vášeň a zodpovědnost.
Historicky první zelené dluhopisy byly emitovány v roce 2007 rozvojovými bankami, jako jsou Evropská investiční banka a Světová banka. Během roku 2013 se do emisí zelených bondů zapojily i další korporace a jejich objem se razantně zvýšil. S tím, jak se ekologický boj stává více a více trendy, přibývá i emitentů zelených dluhopisů. Zatímco v roce 2013 činil celkový objem zelených dluhopisů na světovém trhu 11 miliard amerických dolarů, v roce 2015 vzrostl téměř čtyřikrát na 42 miliard, a v roce 2016 tuto hranici pokořil už v srpnu.
V současné době jsou zřejmě nejviditelnějšími bojovníky za zelenou planetu Bill Gates a Leonardo Dicaprio. Prvně jmenovaný už několik let upřednostňuje čištění ovzduší před vývojem Exploreru a druhý propadl svému koníčku naplno poté, co konečně získal Oscara za film Revenant, jehož natáčení bylo kvůli globálnímu oteplování a světovému znečištění pozastaveno a celý štáb musel měnit lokaci.
Už v roce 2010 však Dicaprio společně s Georgem Clooneym věnovali jeden milion dolarů na obnovu Haiti po ničivém zemětřesení.
Největší emisi ze všech amerických společností loni vydal Apple. Výnosy z dluhopisů za 1,5 miliardy dolarů Apple využívá k financování obnovitelných zdrojů, akumulované energie, energeticky šetrných projektů a výstavbě zelených budov.
Zelené dluhopisy patří do kategorie tématických cenných papírů, kam řadíme například válečné dluhopisy z období druhé světové války a železniční či dálniční dluhopisy, emitované státy za účelem posílení infrastruktury v zemi.
Prvním státem, který se do emise zelených dluhopisů pustil, bylo v prosinci roku 2016 Polsko s emisí o objemu 750 milionů eur (20 miliard korun) a v lednu 2017 jej následovala Francie s desetinásobnou emisí (7,5 miliardy eur). Francouzské zelené dluhopisy nesly úrok 1,75% a neobvykle dlouhou splatnost 22 let. Francouzská banka Credit Agricole CIB označila tuto emisi za historický okamžik pro zelené dluhopisy.
