Norská banka Storebrand testuje poskytování úvěrů přizpůsobených muslimské víře. Islám říká, že peníze nesmí generovat peníze, a svědomitý muslim si tak v nemuslimských státech nemůže půjčit peníze, protože nesmí platit úrok.
Na tento segment obyvatel, který se v Evropě kvůli migrační krizi neustále rozrůstá, se banka zaměřila. „Chtěli jsme zjistit, zda existuje nějaká nová možnost, jak vstoupit na trh s nemovitostmi, kde se potýkáme s rostoucími cenami. Produkt by mohl oslovit mladé lidi, čerstvé absolventy nebo občany, kteří nejsou ochotni si vzít standardní hypotéku z náboženských důvodů,“ píše banka na webových stránkách, kde zároveň nastiňuje podobu nového produktu. Místo úroků by příjemci úvěrů platili pronájem pozemků, dokud by hypotéku nesplatili.
Banka již zaznamenala negativní reakce, z nichž některé půjčku označily za „halal úvěr“ a někteří klienti hrozili, že od banky odejdou.
Zdroj: Eurodenik
O první letošní emise katarských dluhopisů byl velký zájem. Poptávka po nich převýšila nabídku, jako to u stabilních korporací a států bývá, a centrální bance se v krátkém čase podařilo prodat běžné i státní i islámské dluhopisy za 4,1 miliardy dolarů (100 miliard korun).
Podle Reuters nabízel Katar dluhopisy celkem ve čtyřech tranších. Tříleté dluhopisy s úrokem 2,50%, pětileté s úrokem 3,10%, sedmileté s úrokem 3,75% a desetileté s úrokem 4,25%. Výnosy z dluhopisů by měly pokrýt výdaje na splacení několika starších emisí s letošní splatností (2017).
Islámské dluhopisy (Sukuk) jsou přizpůsobeny islámu jako nově vznikající úvěr norské banky. Emitent prodá investorovi certifikát o vlastnění dluhopisu, aby si jej za dohodnutou nájemní cenu (místo úroku) pronajal, a v předem dohodnutém čase za předem dohodnutou cenu koupil zpět (výplata jistiny).
Zdroj: Zawya
Francie vydala první zelené dluhopisy ve své historii. Dluhopisy v celkovém objemu 7,5 miliardy eur (200 miliard korun) nesou úrok 1,75% a splatné budou až v roce 2039. Účelem emise je, jak už to u zelených dluhopisů bývá, snaha o zmírnění dopadů klimatických změn naši planetu.
Podle banky Credit Agricole CIB se vzhledem k dlouhé době splatnosti a objemu emise jedná o historický okamžik pro zelené dluhopisy, čemuž odpovídal i zájem o ně. Nabídky převýšily emitované množství více než třikrát.
První zemí, která kdy emitovala zelené dluhopisy, však bylo loni v prosinci Polsko s emisí o objemu „pouhých“ 750 milionů eur (20 miliard korun). Do té doby byly zelené dluhopisy výsadou velkých finančních institucí a soukromých fondů světových boháčů. Více o zelených dluhopisech si můžete přečíst v tomto článku.
Zdroj: World Bulletin
