Analytici a ekonomičtí experti žasnou – v říjnu počítali s meziroční mírou inflace mezi 17 a 18 procenty, jenže ta podle ČSÚ dosáhla „jen“ 15,1 procenta.
Zkresluje ji totiž způsob „zaúčtování“ úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu. Elektřina je tak prý letos podle ČSÚ v porovnání s loňskem levnější o více než 38 procent, což nám tedy tak úplně nevychází.
Je pravda, že běžným občanům může být přesná míra inflace docela jedno, procento sem, procento tam, ale pro majitele státních protiinflačních dluhopisů je zrovna ta říjnová klíčová. Odvíjí se od ní totiž výše výnosu, který jim ministerstvo financí pošle na majetkové účty za celý letošní rok.
A díky způsobu výpočtu říjnové inflace to bude o stovky milionů korun méně, než by mělo být. Asi není třeba připomínat, že v případě korporátních dluhopisů se vám nic takového stát nemůže…
Zveřejnění informací o říjnové inflaci je mimořádné také v tom, že k němu zástupci ČSÚ vydali nebývale obsáhlý doplňující komentář, kde důvody nezvyklého poklesu cen energií vysvětlují.
Kromě toho na závěr doplňují, jak vysoká by inflace byla bez započítání výše zmíněných opatření. Elektřina by místo zlevnění o 38 procent meziročně podražila o 35 procent a inflace by místo 15,1 procenta byla 18,6 procenta.
Český statistický úřad tak majitele státních protiinflačních dluhopisů v podstatě „obral“ o 3,5 procenta z výpočtu výnosu za rekordní rok 2022. Přesný výnos ministerstvo stanoví 20. listopadu.
