Řešení evropské krize? ECB nakoupí dluhopisy za 1,1 bilionu eur

Řešení evropské krize? Evropská centrální banka nakoupí dluhopisy za 1,1 bilionu eur

Evropská centrální banka (ECB) z toho důvodu minulý týden nakoupila dluhopisy za rekordních 44 miliard eur (1,2 bilionu korun), aby snížila tržní úrokové sazby a podpořila vlády, podniky i domácnosti, které se potýkají s negativními dopady koronavirové krize. Na nákupy dluhopisů plánuje v letošním roce vynaložit minimálně 1,1 bilionu eur.

Další možností řešení, o které se v posledních týdnech hojně diskutovalo, bylo vydání tzv. věčných dluhopisů – dluhopisů, u nichž nikdy nenastane datum splatnosti, ale výnosy z nich se vyplácejí věčně. Jeden takový mimochodem vlastní Yale University… už 372 let.

S návrhem na společné evropské věčné dluhopisy přišli během dubna Španělé. Podle nich by měla Evropská komise vydat věčné dluhopisy ve výši 1,5 bilionu eur (cca 40 bilionů korun), a protože emitentem by nebyla Centrální banka, podílely by se na jejich splácení všechny členské země. A to včetně Česka, Polska, Dánska, Rumunska a dalších států, které si dosud zachovaly vlastní měnu.

Tuto myšlenku nedávno podpořil také známý finančník George Soros s tím, že věčné dluhopisy byly využity mnohokrát v historii. Třeba Anglie jimi financovala napoleonské války i první světovou válku a Amerika zase svou válku Severu proti Jihu. I přesto byl věčný nápad na summitu EU zamítnut.

Místo toho se zde lídři domluvili na tom, že evropský rozpočet naroste ze současných 1,2 procenta evropského HDP na 2 procenta. Ale nárůst bude mít pouze formu garancí, které bude krýt nově vzniklý rozvojový fond. Ten bude investovat na trhu a spolu se soukromým kapitálem vytvářet pákové efekty.

Podle ředitele Institutu pro politiku a společnost Jana Macháčka se tak „už po druhé za dvanáct let ukázalo, že krize v EU integrační skoky nevytváří a jedinou relevantní institucí zůstává Evropská centrální banka,“ jejíž nákupy dluhopisů se zatím zdají jako jediné efektivní řešení. I přes to ale prý bude EU zaostávat za USA či Japonskem, jejichž reakce na krizi budou rychlejší a masivnější.

Zdroj: Patria, Literární Noviny, Rozhlas