Mezi řečníky z Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise, Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu zoologie Mendelovy univerzity či Mezinárodní platformy pro produkci hmyzu jako potraviny a krmiva se objevil také jednatel společnosti PAPEK Ivan Papoušek. Ten vlastní jednu z největších hmyzích farem v Česku a její rozvoj aktuálně financuje pomocí dluhopisů.
A o co na konferenci vlastně šlo? 1. ledna 2018 vstoupilo v platnost Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, které zjednodušuje uvádění netradičních nebo inovativních potravin na trh Evropské unie, přičemž zaručuje udržení vysoké úrovně jejich bezpečnosti. Hmyz přitom nově považuje za „potravinu nového typu“.
Cvrčci a červy se tím dostávají do popředí zájmu chovatelů, podnikatelů v potravinářství, médií i veřejnosti a v blízké budoucnosti by mohli být běžně nabízeni v obchodech a restauracích jako součást pokrmů.
Například chleba z cvrččí mouky už koupíte v Penny marketu a proteinové tyčinky z cvrččí mouky dokonce na Alze. Že by však náš jídelníček měl jednou stát výhradně na nich, řečníci vyloučili.
Výrazně větší část produkce bude podle Papouška tvořit zpracovaný hmyz, který se bude nabízet například právě v podobě mouky. Přímá gastronomie, kdy hmyz bude stále vypadat jako hmyz, bude podle něj jen zlomkem výroby.
Na tom, že takzvaný „Fuj efekt“ bude hrát v individuálním rozhodování o zařazení hmyzu do jídelníčku největší roli, se shodli také docentka Mendelovy univerzity Marie Borkovcová a jednatel společnosti SENS Foods Operations, která vyrábí již zmíněné proteinové tyčinky a chleba z cvrččí mouky, Radek Hušek.
„Proto se snažíme, aby v žádném našem produktu nebyli brouci vůbec vidět,“ říká Hušek a nutno dodat, že v jeho ovocných tyčinkách, které byly na rautu k ochutnání, nejsou ani cítit.
A v čem je vůbec hmyz tak zázračný? Mezi hlavní výhody jeho chovu, které na konferenci zazněly, patří šetrnost k životnímu prostředí, zejména k ozonové vrstvě. Dále pak, v porovnání s dobytkem, mnohonásobně nižší spotřeba (pitné) vody, jíž je na mnoha místech planety kritický nedostatek, či možnosti humánního usmrcení.
„Hmyz nemá vyšší nervovou soustavu, takže necítí bolest. Usmrcení se provádí buď rychlým zmrazením, či hozením do horké vody. Zní to nelidsky, ale u hmyzu je to zkrátka něco trochu jiného,“ vysvětloval publiku Ivan Papoušek. Co se lidského zdraví týká, produkty z hmyzu obsahují zdraví prospěšné látky, například velké množství bílkovin a stejně jako ryby i omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.
Využití objevila společnost PAPEK jako jedna z mála i v hmyzím trusu, který plánuje zpracovávat a prodávat jako ekologické hnojivo. Už si ho nechala certifikovat a zaměří se na něj v příštím roce.
Po živé diskuzi s řečníky čekal na všechny zúčastněné tematicky laděný raut, přichystaný společností Brouk na talíři. Hosté tak mohli ochutnat například cvrčky na česneku s kukuřicí, saranče v karamelu nebo křupavé larvy potemníka moučného, a to jak v pudinku, tak "normálně" na sucho.
Rozšířený Fuj efekt se ale postaral o to, že hmyzí pochoutky sloužily spíše jako atrakce. Mnohem víc jich bylo vyfoceno, než snědeno. Přitom všichni řečníci se dříve shodli na tom, že dělat z konzumace brouků show není správnou cestou.
Na závěr jen praktická poučka docentky Borkovcové o tom, které brouky nikdy NEjíst – barevné, chlupaté, bodající, zapáchající a syrové.
