Upravit stránku

Brouci na talíři v Národní technické knihovně, co budeme jíst?

obrazek-k-clanku
V úterý 19. června se v Národní technické knihovně konala pod záštitou Ministerstva zemědělství Mezinárodní konference o nových potravinách. Ústředním tématem bylo pronikání hmyzu do našeho jídelníčku a výhody i nevýhody jeho chovu a konzumace, o nichž zde povyprávěly osoby nejpovolanější. Na následném rautu nechyběli cvrčci, sarančata ani křupavé larvy potemníků, připravené společností Brouk na talíři.

Mezi řečníky z Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise, Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu zoologie Mendelovy univerzity či Mezinárodní platformy pro produkci hmyzu jako potraviny a krmiva se objevil také Ivan Papoušek, jednatel společnosti PAPEK, jež vlastní jednu z největších hmyzích farem v Česku, jejíž rozvoj aktuálně financuje pomocí dluhopisů.

O co šlo? 1. ledna 2018 vstoupilo v platnost Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, které zjednodušuje uvádění netradičních nebo inovativních potravin na trh Evropské unie, přičemž zaručuje udržení vysoké úrovně jejich bezpečnosti, a považuje hmyz za „potravinu nového typu“.

Konference o nových potravinách, NTK, prezentace PAPEK
Konference o nových potravinách, NTK, prezentace PAPEK

Cvrčci běžně v supermarketech a restauracích

Cvrčci a červy se tak dostávají do popředí zájmu chovatelů, podnikatelů v potravinářství, médií i veřejnosti a v blízké budoucnosti by mohli být běžně nabízeni v obchodech a restauracích jako součást pokrmů.

Například chleba z cvrččí mouky už koupíte v Penny marketu a proteinové tyčinky z cvrččí mouky dokonce na Alze. Že by však náš jídelníček měl jednou stát výhradně na nich, řečníci vyloučili.

Výrazně větší část produkce bude podle Papouška tvořit zpracovaný hmyz, který se bude nabízet například právě v podobě mouky. Přímá gastronomie, kdy hmyz bude stále vypadat jako hmyz, bude podle něj jen zlomkem výroby.

Na tom, že takzvaný „Fuj efekt“ bude hrát v individuálním rozhodování o zařazení hmyzu do jídelníčku největší roli, se shodli také docentka Mendelovy univerzity Marie Borkovcová a jednatel společnosti SENS Foods Operations, která vyrábí již zmíněné proteinové tyčinky a chleba z cvrččí mouky, Radek Hušek.

„Proto se snažíme, aby v žádném našem produktu nebyli brouci vůbec vidět,“ říká, a nutno dodat, že v jeho ovocných tyčinkách, které byly na rautu k ochutnání, nejsou ani cítit.

Hmyz jako spása planety

A v čem je vlastně hmyz tak zázračný? Mezi hlavní výhody jeho chovu, které na konferenci zazněly, patří šetrnost k životnímu prostředí, zejména k ozonové vrstvě. Dále pak, v porovnání s dobytkem, mnohonásobně nižší spotřeba (pitné) vody, které je na mnoha místech planety kritický nedostatek, či možnosti humánního usmrcení.

„Hmyz nemá vyšší nervovou soustavu, necítí bolest. Usmrcení se provádí buď rychlým zmrazením, či hozením do horké vody. Zní to nelidsky, ale u hmyzu je to zkrátka něco trochu jiného,“ vysvětlil Papoušek. Co se lidského zdraví týká, obsahují produkty z hmyzu zdraví prospěšné látky, například velké množství bílkovin a stejně jako ryby i omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.

Využití objevila společnost PAPEK i v hmyzím trusu, který plánuje zpracovávat a prodávat jako ekologické hnojivo, jež už si nechala certifikovat a zaměří se na něj v příštím roce.

Brouci na talíři, NTK
Brouci na talíři, NTK

Brouk na talíři

Po živé diskuzi s řečníky čekal na všechny zúčastněné tematicky laděný raut, přichystaný společností Brouk na talíři. Hosté tak mohli ochutnat například cvrčky na česneku s kukuřicí, saranče v karamelu či křupavé larvy potemníka moučného, a to jak v pudinku, tak na sucho.

Rozšířený Fuj efekt se ale postaral o to, že hmyzí pochoutky sloužily spíše jako atrakce a víc jich bylo vyfoceno, než snědeno. Přitom všichni řečníci se dříve shodli na tom, že dělat z konzumace brouků show není správnou cestou.

Na závěr jen praktická poučka docentky Borkovcové o tom, které brouky nikdy NEjíst – barevné, chlupaté, bodající, zapáchající a syrové.