Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Kde nakoupit korporátní dluhopisy bez strachu, že přijdete o všechny své úspory?
Burza cenných papírů Praha, Česká spořitelna, dluhopisové platformy nebo reklamy na internetu. Míst, kde nakoupit korporátní dluhopisy, je mnoho, ale zdaleka ne všechny vedou ke šťastné a výnosné budoucnosti. Podívejte se, kde můžete dluhopisy nakupovat v klidu, a na co si naopak dát pozor.
Korporátní dluhopisy se v moderních dějinách používají už od minulého století. V Česku jejich boom nastal někdy kolem roku 2015 se spuštěním první dluhopisové platformy na webu Dluhopisy.cz a za tu dobu už konzervativní investoři pochopili, že pokud jde o výši výnosu, moc zajímavějších příležitostí na trhu prostě není.
Nabízí se tak především dvě otázky:
1) Jaká jsou rizika korporátních dluhopisů?
2) A kde se dají korporátní dluhopisy nakoupit?
Rizikům korporátních dluhopisů jsme raději věnovali samostatný článek. Co se týče způsobů, jak je nakoupit, jsou v zásadě čtyři.
Kde nakoupit korporátní dluhopisy?
- Burza cenných papírů Praha – V současné době najdete na pražské burze cenných papírů přes 100 korporátních dluhopisových emisí s ročními výnosy od 0,25 % až po 5,60 %.
Dluhopisy zde upisují jen ty největší a nejbohatší společnosti jako PPF, Sazka, FINEP, České dráhy, Regiojet nebo Rohlík, které si mohou dovolit platit náročné administrativní úkony a nabízet nízké výnosy na hranici inflace. A vy je zde můžete napřímo a s minimálním rizikem nakoupit. Když za zaplatíte poplatky.
- Administrátor emise – Vždy, když si přečtete článek o tom, že CPI nebo FINEP vydaly dluhopisy a „administrátorem emise“ zvolily nějakou velkou a známou banku, znamená to, že ona banka se stará o celé „vydání“ i prodej dluhopisů. Tímto způsobem však dluhopisy nakupují zpravidla jen velcí institucionální investoři a pro ty drobné tudy cesta nevede.
- Přímo od emitenta – Nakoupit dluhopisy přímo od emitenta, typicky na základě internetové reklamy, je to nejhorší, co můžete se svými penězi udělat. Dluhopisy totiž může vydat úplně kdokoli – v malém objemu nepodléhají žádnému dohledu a nejsou ani pojištěny v rámci garančního systému finančního trhu.
Poslat je cizímu člověku, který na svých webových stránkách představuje sotva dvoustránkový byznys plán? To už je můžete rovnou vyhodit do kanálu. Alarmující by měla být už jen výše úroku – většinou přes 10 % ročně, neexistující historie firmy nebo základní kapitál 1 000 korun.
- Dluhopisové platformy – inzertní portály, které se na českém internetu v posledních letech vyrojily, jsou bezesporu různých kvalit. Na každém z nich najdete nějakou tu „vadnou“ emisi, která se z jakéhokoli důvodu nepovedla, ale to už je prostě podstata korporátních dluhopisů jako investičního instrumentu (podívejte se na jejich rizika – odkaz).
Ale u dlouholetých platforem s mnoha desítkami úspěšně splacených emisí máte alespoň nějakou tu jistotu, že neposíláte peníze na pochybné záměry úplným podvodníkům bez historie.
Dluhopisové platformy totiž často využívají různé mechanismy a nástroje třetích stran k tomu, aby co nejvíce snížily riziko, že v jejich inzerci narazíte na „špatné“ dluhopisy. Vždyť na důvěryhodnosti a opakovaných nákupech stojí celý jejich byznys.
Jednou z takových platforem jsou i Dluhopisy.cz, které na českém internetu fungují od úplného počátku demokratického investování do korporátních dluhopisů. Od roku 2015 už pomohly tisícům investorům zhodnotit své úspory a stovkám firem zafinancovat jejich projekty.