Vydaných státních dluhopisů letos přibývá rekordním tempem. Objem dluhopisů, které vlády od ledna prodaly, je podle propočtů agentury Bloomberg vyšší než v první polovině roku 2020 – tedy v době, kdy si státy zoufale půjčovaly na podporu ekonomik během uzávěr kvůli covidu-19. Že se dnes půjčuje ještě víc, o lecčem vypovídá.
Většina států dlouhodobě utratí víc, než vybere na daních. Tomuto rozdílu se říká schodek rozpočtu a roste prakticky nepřetržitě už od finanční krize z roku 2008. Během pandemie schodky vyskočily, protože centrální banky stlačily úrokové sazby na historická minima a půjčovat se dalo skoro zadarmo.
Teď se schodky prohlubují z jiných důvodů. Vlády víc zbrojí a zároveň se snaží ochránit domácnosti před zdražováním, které vyvolal konflikt na Blízkém východě. K tomu se přidává stárnutí obyvatel a opětovný růst úrokových sazeb – kvůli kterému je každá nová půjčka dražší než dřív.
„Hlavním důvodem vyššího objemu emisí jsou rostoucí veřejné výdaje, a tím i vyšší potřeba financování," shrnuje to hlavní analytik společnosti Danske Bank Jens Peter Sörensen. Konkrétně jmenuje výdaje na armádu, na infrastrukturu a na přechod k čistším zdrojům energie.
Vidět je to hlavně v Evropě. Německo a další země vyčlenily stovky miliard eur na zbraně a munici. A Evropská unie kvůli tomu uvolnila svá rozpočtová pravidla, která členským státům běžně hlídají, kolik se smí zadlužit – aby mohly víc utrácet na obranu a na projekty snižující spotřebu uhlí, ropy a plynu.
Tady to začíná být zajímavé. Stát má v zásadě dvě možnosti, jak dluhopisy dostat k investorům.
První je běžná dražba: stát nabídne dluhopisy a prodá je tomu, kdo přijde s nejlepší cenou. Takhle to dělají třeba Spojené státy, jejichž ministerstvo financí vydává dluhopisy výhradně tímto způsobem.
Druhé možnosti se říká syndikovaná emise – stát si najme skupinu bank, které dluhopisy najednou rozprodají vybraným investorům. V Evropě je to běžná praxe. Velkou výhodou je, že když ceny na trzích hodně kolísají, bývá tento postup méně rizikový a stát má větší kontrolu nad tím, kdy přesně dluhopisy prodá.
Kdo přes banky půjčuje nejvíc? Za posledních deset let to byla osmkrát Itálie a nejinak je tomu letos – za prvních šest měsíců si tímto způsobem půjčila téměř 70 miliard eur. Německo, které si po změně rozpočtových pravidel může dovolit výrazně víc utrácet, získalo třemi emisemi už 14 miliard eur. A Británie, Belgie a Srbsko vydaly největší syndikované emise ve své historii. Mezi deset největších prodejců letos patří i Austrálie a Mexiko.
Mohlo by se zdát, že tolik nových dluhopisů trh zahltí, ale zatím se to neděje – zájem investorů zůstává silný, hlavně o dluhopisy s kratší dobou splatnosti, které stát vrátí dřív.
Podle Johna Owena ze společnosti TwentyFour Asset Management vlády chytře využívají příznivé podmínky na trhu. Potřebují totiž zvládnout náročný plán splácení starších dluhů – které obvykle hradí novými půjčkami – a zároveň financovat vyšší výdaje. A to všechno ve chvíli, kdy nikdo přesně neví, kam se budou úrokové sazby ubírat dál.
Za vším hledejte válku. Zdražování, které vyvolala, zvedlo výnosy dluhopisů – tedy úrok, který musí státy investorům platit – a zároveň zhoršilo výhled světové ekonomiky. Odhadovat, co udělají sazby, je proto dnes mnohem těžší než obvykle.
Evropská centrální banka tento týden poprvé od roku 2023 sazby zvýšila a počítá se s tím, že je letos zvedne i americká centrální banka Fed. Co bude dál, ale zůstává otevřené.
Rekordní tempo půjčování není samo o sobě dobrá ani špatná zpráva – záleží, na co peníze jdou a jak draho je stát splatí. Jisté ale je, že zbrojení, energetika a válka na Blízkém východě tlačí veřejné dluhy nahoru po celém světě.
A protože vyšší státní dluhy se časem promítají do daní i do úroků, které platíme všichni, vyplatí se sledovat, kam to celé spěje. A pojistit se proti tomu investičními produkty se stabilně vysokým výnosem.
