Upravit stránku

74 miliard za dva týdny. Co skutečně kupujete s Dluhopisem Republiky?

kalendar-obrazek
Ministerstvo financí má za sebou první letošní emisi Dluhopisů Republiky a čísla vypadají impozantně: přes 92 000 lidí nakoupilo cenné papíry za 74 miliard korun, přičemž objednávky dokonce přesáhly 80 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluví o historickém úspěchu – více než 124 000 občanů dnes drží dluhopisy v celkové hodnotě 130,7 miliardy korun, což je nejvyšší počet i objem v historii programu. Vysoká poptávka ale sama o sobě neříká nic o tom, jestli jde skutečně o nejvýhodnější způsob, kam uložit peníze. Stojí za to podívat se na čísla o něco pozorněji.

Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s inzerovaným výnosem do splatnosti 4,544 % ročně – ty se prodaly za 37,9 miliardy korun. Tříměsíční dluhopisy s výnosem 3,75 % p.a. si lidé pořídili za 27,6 miliardy a protiinflační pětiletá varianta se prodala za 8,5 miliardy korun.

Jak vypadá skutečný výnos?

Právě to číslo 4,544 % je ale potřeba číst opatrně. Není to sazba, kterou investor dostává každý rok – je to průměrný výnos, kterého dosáhne jen tehdy, když dluhopis podrží celých pět let do splatnosti.

Sazba je totiž rozložená vzestupně: nejnižší úročení je na začátku a nejvyšší až v posledních letech, což má motivovat lidi, aby peníze nevybírali předčasně. Kdo dluhopis prodá nebo nechá vyplatit dřív, o ty nejštědřejší roky přijde – a reálný výnos se mu výrazně přiblíží tomu, co dnes nabízejí solidní spořicí účty.

Návrat programu, který jednou už skončil

Dluhopisy Republiky nejsou žádná novinka – ministerstvo je vydávalo už mezi lety 2018 a 2021, tehdy rovněž pod vedením Aleny Schillerové, a občané si tehdy během 13 upisovacích období koupili dluhopisy za 80,1 miliardy korun.

Program pak zastavil Zbyněk Stanjura (ODS), který jako důvod uváděl, že dluhopisy pro veřejnost vycházejí stát dráž než dluh prodaný institucionálním investorům. Po návratu Schillerové do křesla ministryně financí se program letos rozjel znovu – a jak ukazují čísla, s razancí, která překonala i vlastní květnový odhad ministerstva (počítalo s 20 miliardami, prodalo se skoro čtyřikrát tolik).

Většina zájemců nakupovala přímo přes web ministerstva financí (79 000 lidí), zbytek přes ČSOB a Českou spořitelnu. Nejpočetnější skupinou držitelů jsou lidé ve věku 50 až 60 let – tedy typicky ti, kdo řeší, kam s naspořenými penězi, a mají zároveň nejméně chuti riskovat.

Proč pětiletý závazek není totéž co jistota

Daňové osvobození od patnáctiprocentní srážkové daně je reálná výhoda, kterou spořicí účty nenabízejí. Jenže v prvním roce, kdy pětiletý dluhopis nese nejnižší ze všech svých sazeb, tuhle výhodu z velké části vyrovnává rozdíl mezi hrubým úrokem na spořicím účtu a čistým výnosem po zdanění.

Kdo tedy kupuje pětiletý fixní dluhopis, nekupuje jistotu – kupuje sázku na to, že úrokové sazby v ekonomice v příštích letech spíš klesnou než porostou. Pokud by naopak sazby zůstaly vysoko nebo dál rostly, mohly by se nejlepší spořicí účty v jednotlivých letech dostat nad průměrný výnos dluhopisu, a celá výhoda by se ztratila.

Držitelé pětiletých dluhopisů mají navíc jen jednou ročně, vždy v květnu, možnost požádat o předčasné splacení – a i tehdy dosáhnou na nižší výnos. U tříměsíčních dluhopisů je to jinak: lidé mohou o výplatu požádat do 9. října, jinak se jim peníze i s výnosem automaticky přesunou do nové tříměsíční emise vydávané 15. října.

Kdy budou další Dluhopisy Republiky?

Další příležitost koupit dluhopisy přijde už v říjnu – ministerstvo tehdy nabídne pouze tříměsíční papíry, upisovací období poběží od 24. srpna do 4. října. Před Vánoci má následovat třetí letošní emise, tentokrát opět se všemi třemi typy dluhopisů.

Pro člověka, který ví, že peníze pět let nebude potřebovat, a chce se vyhnout dani z úroku, dává pětiletý dluhopis smysl. Pro každého, kdo si není jistý, jestli je za rok nebo za dva nebude potřebovat, je srovnání s běžným spořicím účtem složitější, než na první pohled naznačuje inzerovaných 4,544 %.

Korporátní dluhopisy vynáší ročně až 17 % bez ohledu na inflaci