Posledních pár let se zdá, že sdílená ekonomika dokáže úplně všechno. Když jste tak předlužení, že už vám banka nepůjčí, půjčí vám lidé na Zonky.cz. Když chcete jet na dovolenou, ale nechcete platit 20 tisíc za hotel, najdete si na Airbnb někoho, kdo v dané destinaci bydlí, a ten vás ubytuje za polovinu. Když napíšete knihu, kterou vám žádné nakladatelství nevydá, složí se na ni lidé na startovac.cz za to, že jim třeba upletete náramek. A když města praskají pod náporem aut, přijde na pomoc Liftago.
To je sdílená ekonomika a takhle funguje. Lidé řeší problémy za lidi, a čím více lidí se zapojí, tím menší problémy zůstanou. Když pak má někdo dobrý nápad, ale chybí mu peníze na jeho realizaci, požádá někoho, kdo peníze má, a výměnou za ně mu nabídne podíl na zisku nebo zhodnocení investice několika procenty. V tom se investice do firem vlastně rovná nákupu dluhopisů.
V doslovném překladu jde o financování davem. Jedná se o získávání finančních prostředků od široké veřejnosti výměnou za produkty, jejichž vývoj je jím financován, dárkové předměty nebo za procentuální výnos z investice. V ČR funguje od konce roku 2012.
Equity neboli Investment crowdfunding je odvětím crowdfundingu, kde investor získává odpovídající podíl ve firmě, do které investuje. Je to tedy v podstatě kupování menších podílů ve firmě. V ČR je však zatím kvůli regulaci ČNB zakázán a investiční společnost Roklen, která stojí za Fundliftem a je obchodníkem s cennými papíry, to řeší tzv. investičními certifikáty. Ty fungují jako konvertibilní dluhopisy, které jsou za předem stanovených podmínek směnitelné za akcie, tedy za podíl ve firmě. V tomto případě je však lze uplatnit i u s.r.o.
Aby lidé s nápadem měli co nejjednodušší hledání lidí s penězi a naopak, vzniklo v České republice na počátku tohoto desetiletí několik webů, které právě tohle umožňují. Můžeme jmenovat nejznámější Fundlift, Byzoon či Busyman. Časem se pak začaly lišit v poskytovaných službách a samozřejmě jejich cenou. Základ je však všude stejný. Lidé s penězi a touhou je zhodnotit a zároveň podpořit něco nového se zaregistrují na webu a získají tak přístup k inzerovaným projektům. Na základě jejich prezentace, podnikatelského plánu a výhod (zatím jen výše úroku) se rozhodnou, do které firmy nebo nápadu investují. Opět jde vlastně o to stejné jako při nákupu dluhopisů, jen se to tváří více jako „cool business,“ protože se zde nejčastěji objevují mladé a nové firmy. Ze statistik však vyplývá, že 90% start-upů zkrachuje hned v prvním roce a to je třeba brát při rozvaze v potaz.
| název firmy/start-up | výnos z investice | cílová částka | počet investorů | certifikáty |
| EnLog | 10,0% | 1 000 000 | 31 | ano |
| Burrito Loco | 8,0% | 3 000 000 | 136 | ne |
| Isoline | 7,0% | 7 000 000 | 185 | ne |
| Pivovar Zvíkov | 6,5% | 3 000 000 | 175 | ne |
| Carismo | 10,0% | 2 000 000 | 165 | ano |
| 3Doid | 10,0% | 5 500 000 | 238 | ano |
| AJO.cz | 10,0% | 3 000 000 | 201 | ne |
| ARTSTAQ | 10,0% | 5 000 000 | 192 | ano |
V případě, že se nepodaří vybrat celou cílovou částku, dostanou všichni investoři své peníze zpět a projekt skončí jako neúspěšný. Stejně jako na všech crowdfundingových portálech včetně Zonky.cz.
„Častokrát se vám stane, že narazíte na společnost, která vás na první pohled zaujme, ale máte obtíž se dostat k jejímu podnikatelskému plánu a finančním výkazům,“ říká americký investiční bankéř a investor Kevin Park. Start-upy na těchto webech to vše zveřejňují, protože na rozdíl od již léta existujících společností, nic jiného nemají. Firmy, které se rozhodnou pro emisi dluhopisů, naopak mají pocit, že investorům do jejich podnikání nic není, a za vrchol transparentnosti považují zveřejnění účelu emise. Na něm však trváme, a tak u všech emisí na tomto portále minimálně jejich účel vždy najdete.
