Na letní dovolenou v roce 2018 bychom pak mohli euro vyměnit za 25 korun a čtyřčlenná rodina by na ni tak celkem mohla ušetřit i čtyři tisíce. Podle bývalého šéfa České spořitelny Pavla Kysilky je ale rovnovážný kurz koruny ještě o něco dál, a to až na 23 korunách za euro, na který by se mohla dostat tak v létě 2019. To už by bylo hodně zajímavé. Zlevnit by kromě zájezdů mohly i letenky, a protože koruna posílí i vůči dolaru, na který jsou navázány ceny většiny elektroniky, i nová elektronika. Tu starou ale budou chtít výrobci prodat za staré ceny a změna se zde tedy projeví nejdříve až s několikaměsíčním odstupem.
Zdůrazňujeme, že nic z toho není ani zdaleka jisté. Centrální banka totiž nevyloučila, že v případě, že bude koruna posilovat příliš zhurta, dostane přes prsty a uměle se zastaví na 25 korunách za euro. Její guvernér Jiří Rusnok pak dokonce varoval, že koruna může klidně oslabit, přestože česká ekonomika je teď tak silná, že k tomu není jediný důvod, a tím jen potvrdil, jak nevyzpytatelné to celé je.
Co je ale naprosto jisté, je na české poměry obrovská inflace 2,5%, o kterou centrální bance šlo v první řadě. Této za posledních pět let nejvyšší hodnotě ale ani zdaleka neodpovídají úrokové sazby na běžných (či spořicích) účtech v bankách a nabízí se tak jediná otázka: co teď s penězi? Mezi lety 2014 a 2016, kdy inflace koketovala s deflací a ani na chvilku se nepřehoupla přes jedno procento, byl úrok 0,3% v pořádku, ale co teď? Tří až čtyřprocentní stavební spoření ztrácí ve stínu narostlé inflace lesk, na akcie nemáte čas a fondy jsou drahé (vysoké poplatky). Nabízí se proto dluhopisy.
Ale v novinách psali, že o dluhopisy nebude zájem. Ano, ale měli tím na mysli státní dluhopisy, o které byl v předchozích letech zájem jen proto, že zahraniční investoři v očekávání konce intervencí chtěli vydělat na posílení koruny. Proto se mohly prodávat se záporným výnosem, kdy měli takzvaní spekulanti spočítáno, že jednou, až my budeme na té levnější dovolené, oni na nich vydělají desetitisíce. Jenže tohle zatraktivnění je teď pryč a s ním i zájem zahraničních investorů a státní dluhopisy s nejvyšším úrokem 2,5% (průměrně méně než 1%) nejsou pro občany země se stejně vysokou inflací také žádným zázrakem.
Naštěstí existují i takzvané korporátní dluhopisy. Ty nevydává stát, ale firmy, které svým investorům za jejich peníze nabízí až 9,1%, což už je daleko zajímavější a hlavně férové. A právě o tyhle dluhopisy bude v následujícím období obrovský zájem. Vybrat si z aktuální nabídky korporátních dluhopisů můžete už dnes.
