Upravit stránku

Islám se dá ohnout, ale jen tak, jak muslimové potřebují

V souvislosti s tím, že norská banka Storebrand testuje islámské hypotéky a Katar emitoval islámské dluhopisy, což ostatně umí i americká banka Goldman Sachs, se nabízí otázka, jak moc je vlastně islám ohebný, a zda jsou tolik medializované šátky nejen českých studentek produktem striktního náboženství, či pouhým symbolem, jehož odložení by i Alláh za správného vysvětlení dokázal pochopit.

Na úvod si pojďme stručně vysvětlit konflikt islámu se zákony finančního trhu a to, jak jej vynalézaví muslimové umějí obejít, aniž by Alláha rozzlobili. Korán jednoduše říká, že peníze nesmí generovat další peníze. Jinými slovy přímo zakazuje úroky a jiné poplatky z poskytování finančních služeb. Pořízení hypotéky nebo investování do dluhopisů by tak mělo být muslimům jednoznačně zapovězeno, ale není. Stejně jako během Ramadánu dohání přes noc, když Alláh spí, vše, co si přes den odepřeli (a mnohem víc), tak i na finančním trhu si našli cestičky, jak si dopřát všech výhod finančních produktů, a přitom se vyhnout jeho hněvu.

Islámská hypotéka se podle informací z webových stránek norské banky bude od té běžné lišit tím, že muslimové (nebo kdokoliv jiný), nebudou platit úroky z půjčené částky, ale pronájem pozemku, na kterém mohou díky „bezúročné“ půjčce banky stavět. Nájemní cena pozemku, který až do splacení úvěru vlastní banka, bude jistě vždy nenápadně kopírovat úrokové sazby, a banku i žadatele o hypotéku to finančně vyjde stejně, jakoby šlo o běžnou hypotéku. Jen s tím rozdílem, že částce, o kterou žadatel hypotéku přeplatí, se nebude říkat úrok, ale nájem. A nájem přeci nevyplývá z peněz, ale z pozemku, takže je to v pořádku.

Dál tu máme islámské dluhopisy. Běžné dluhopisy jsou zjednodušeně o tom, že emitent vydá dluhopisy, které investor nakoupí, aby mu po určitou dobu za poskytnutí peněz byl vyplácen úrok, a po uplynutí této doby navrácena půjčená částka. Takže opět něco, co muslim zdánlivě nesmí, protože by dostával peníze za to, že půjčil peníze.

Ale pak přijdou islámské dluhopisy neboli Sukuk a vše je jinak. Jejich princip spočívá v tom, že emitent prodá investorovi dluhopis, aby si od něj následně po určitou dobu a za určitou cenu pronajímal certifikát o jeho držení. V obou případech tak někdo někomu poskytne peníze na určitou dobu, po kterou získává nějaké peníze navíc, a po uplynutí té doby dostane půjčené peníze zpět. Vidíte v tom rozdíl? Alláh zřejmě ano, investor přeci nedostává peníze za to, že emitentovi poskytl peníze, ale za to, že mu pronajímá nějaký certifikát.

Obcházet zákony a hledat v nich mezery samozřejmě není výsadou muslimů, ale lidí všeobecně, a tento blog nemá z muslimů udělat o nic vykutálenější bytosti, než jsou Češi nebo třeba Norové. Spíše má poukázat na to, že když dokáže Alláh pochopit tohle všechno, jistě by se našla cesta, jak mu vysvětlit, proč nemůže letištní kontrolou projít z 95% zahalená muslimka.