Kryptoměny obecně zažívají nevídaný boom, jehož vedlejším efektem je naprostá mánie investorů. Ta se projevuje mimo jiné nedostatkem výkonných grafických karet, které jsou vedle velkého množství elektřiny k těžbě nutné, či naprosto bizarními situacemi na kapitálových trzích.
Třeba, když se americká společnost Tulip BioMed přejmenovala na Bitcoin services, její akcie stouply o 42,5 tisíce procent. Její zaměření se však nijak nezměnilo a nadále prodává lékařské pomůcky, jen pod „trendy“ názvem. Podobných případů bylo několik. Stačilo jen do názvu firmy zakomponovat slovo bitcoin, crypto či blockchain a miliardová hodnota společnosti s obratem v řádech stovek tisíc a bez zisku byla na světě.
Nápadně to připomíná internetovou bublinu dot-com z přelomu tisíciletí, kdy podobně bláznivě začaly přitékat peníze do všech internetových projektů bez ohledu na jejich potenciál. A výsledek? V únoru roku 2001 bublina praskla, ceny akcií téměř veškerých technologických firem dramaticky poklesly a jen malá část společností dokázala přežít až dodnes.
Červený graf vývoje ceny bitcoinu kopíruje bublinu dot-com z přelomu tisíciletí | Zdroj: Fix Willpower
Tisíce investorů tehdy přišly o miliony dolarů a s bitcoinem a kryptoměnami obecně to dnes může být podobné. Společnost je v současné době rozdělena na dvě nestejně velké části, z nichž jedna tvrdí, že o bublinu jde, zatímco druhá to razantně odmítá.
K té první patří třeba Warren Buffett, patrně nejznámější investor a čtvrtý nejbohatší člověk na světě, a k té druhé povětšinou lidé či společnosti, kteří na této mánii nějakým způsobem vydělávají. Třeba právě výrobci a prodejci výkonných počítačových sestav, chlazení či grafických karet, jejichž prodej na Alze se loni v červnu v souvislosti s růstem ceny bitcoinu zvedl o 700 %.
Protože samotná těžba digitálních měn je vzhledem k obrovské spotřebě elektrické energie (brzy spotřebuje více než celé USA) zátěží pro životní prostředí, byla například čínskou vládou zcela omezena a kryptoměnové burzy byly v nejlidnatější zemi světa rozpuštěny. Jižní Korea v lednu zase zakázala anonymní obchodování s kryptoměnami a bitcoin spadl na tříměsíční minimum.
Podle tamního ministra spravedlnosti se obchodování s bitcoiny stalo synonymem pro spekulaci a hazard. Z toho důvodu jej také všem svým 31 tisícům zaměstnanců zakázala největší skandinávská banka Nordea. „Risk je příliš vysoký a míra ochrany naopak nedostatečná, a to jak pro zaměstnance, tak banku samotnou,“ uvedla ve svém vyjádření. Opačnou cestou se vydaly třeba úřady v Rusku, které se rozhodly obchodování s nestabilními měnami standardizovat a povolit alespoň na oficiálních burzách.
S každým dalším zákazem klesá kvůli nejisté budoucnosti cena bitcoinu a přifukuje se bublina, jejíž prasknutí zatím ještě nemusí mít nijak katastrofické následky. Jenže rizika kryptoměn sahají daleko za pouhé spekulace a vládní zákazy. Už jen jejich počet a v podstatě tak neomezená nabídka jsou rizikem.
Lidé si časem uvědomí, že kryptoměny neslouží k uchování hodnoty ani jako prostředek směny, ale že jsou jen pomíjivým trendem. „Investujte do nich jen tolik, kolik jste ochotni vyhodit z okna,“ radí ekonom a expert na kryptoměny Dominik Stroukal v rozhovoru pro DVTV.cz.
Už z učení Isaaca Newtona víme, že co letí vzhůru, musí jednou spadnout, a zdaleka přitom nejde jen o jablka na stromě. Cena bitcoinu není výjimkou.
