Důvodem, proč centrální banky přistupují k záporným sazbám je, aby si komerční banky netvořily zbytečně velké rezervy, které pak u centrálních bank ukládají. Úkolem komerčních bank je rozpůjčovat peníze za nízký úrok domácnostem nebo firmám, které je následně utratí a tím podpoří hospodářský růst.
Prozatím se nejedná o hromadný trend, ale dokonce už najdeme i samotné komerční banky, které začaly vyžadovat po velkých firmách, aby jim platily za to, že u nich mají uložené peníze. Podle posledních vyjádření České národní banky (ČNB) taková situace v následujících měsících v České republice nehrozí. ČNB bude nadále stimulovat českou ekonomiku především prostřednictvím devizových intervencí.
Záporné úroky již byly vyzkoušeny například v Dánsku v červenci roku 2012. Dánové jejich zavedením chránili ekonomiku od spekulantů, kteří chtěli nakupovat dánskou korunu. To by vedlo k jejímu nadměrnému posilování a zdražení výrobků v zahraničí. Dva roky na to, v roce 2014, poprvé zavedla záporné úroky také Evropská centrální banka (ECB).
V minulém týdnu pak na vývoj trhu reagovala i ECB, která zavedla záporné úroky ve výši -0,40%. Hlavní ekonom ECB k tomu uvedl: „Pokud by negativní šoky zhoršily výhled, nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily potřebnou podporu ekonomice a inflaci, máme ve svém arzenálu stále k dispozici snížení sazeb.“ Jinými slovy se může stát, že budeme platit více a více za peníze uložené v bance.
Aktuální situace v Evropě je taková, že některé národní centrální banky vyžadují po svých komerčních bankách, aby jim platily úroky za vklady volných finančních prostředků. Ve světě využívají záporné úroky ještě Japonsko, Švédsko a Švýcarsko.
Je to ale správná cesta? Vyšší poptávkou po zboží a službách se zvýší i jejich cena (poroste inflace). Dostupnější a levnější úvěry mohou u spotřebitelů zapříčinit více riskování. Například domácnosti, které by si hypotéku za normálních okolností nemohly dovolit, na ni díky nízkým sazbám dosáhnou. Ekonomika díky tomu zaznamená nárůst a ceny realit stoupnou. Při porovnání situace z let 2008/2009 však zjistíme, že si připravujeme skrze dostupnější hypotéky podobnou realitní bublinu. Která velmi rychle praskne při opětovném zvýšení úrokových sazeb, když domácnosti pohybující se na hraně svého rozpočtu zjistí, že nemají na další splácení svých závazků.
V krajním případě může i u nás nastat situace, kdy budou muset běžní občané platit bankám za své vklady a úspory. Je tedy potřeba věnovat svým financím více pozornosti a hledat příležitosti, jak na svých úsporách generovat zhodnocení namísto ztráty. Banky běžně na uložených financích vydělávají prostřednictvím úvěrů a operací na kapitálových trzích, není tedy jediný důvod, proč by měly vydělávat ještě podruhé na samotných střadatelích.
V posledních letech proto drobní i velcí investoři přicházejí na chuť i dalším produktům. Spořit a investovat v různých částkách se dá například i prostřednictvím korporátních dluhopisů. Oproti akciím se dluhopisy vyznačují fixními úroky, které zajišťují od počátku do konce investice pevně stanovený výnos, který výrazně převyšuje dostupné bankovní produkty. Úkolem investora je vybrat si společnost, nebo projekt, který se mu nejvíce líbí.
Stačí využít pouze část úspor na investice a spoření mimo bankovní produkty a svůj majetek zhodnotíte mnohem více.
