Zlato jedině jako investice na 50 let

Další nevýhodou zlata, byť pouze silně teoretickou, je, že může být státem zkonfiskováno. Jako příklad se vždy uvádí situace v USA v roce 1933, kdy tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt nařídil všem jednotlivcům, domácnostem i soukromým firmám odevzdat státu veškeré vlastněné zlato pod hrozbou finanční pokuty či několikaletého odnětí svobody. A nebo obojího dohromady. Zákaz vlastnit zlato pak v USA trval ještě dalších 40 let.

Pokud tedy plánujete koupi zlata, abyste jím po případném zhroucení monetárního systému hradili nezbytné výdaje, je spíše pravděpodobné, že tou dobou už vám za jeho neodevzdání státu bude hrozit vězení.

Na dlouhodobé uchování bohatství (v řádech vyšších desítek let) může být pro dolarové milionáře zlato, stejně jako třeba diamanty, vhodným nástrojem. Ale investovat do zlata s vidinou výdělku na růstu jeho ceny v horizontu jednotek let, či dokonce několika měsíců je podle řady investorů čirým nesmyslem.

Porovnání nákupu dluhopisů s investicí do zlata

S investicí do zlata jsou spojené další výdaje, které jiné investice vůbec nevyžadují. Zaplatit musíte například jeho bezpečný převoz, pojištění proti krádeži a náročné uskladnění.

Další nevýhodou investování do zlata oproti dluhopisům je jeho nevyzpytatelná cena, na kterou má vliv obrovské množství faktorů od ceny dolaru po klasický vztah nabídky s poptávkou. Na celkové poptávce po zlatu se investiční poptávka podílí z 19%, z 13% průmysl (počítače, lékařství, astronautika...) a hlavní podíl (68%) má šperkařství.

Zatímco dluhopisy investoři nakupují s cílem zhodnotit své finance v krátkém období (1-5 let), do zlata investují, aby jejich část pouze ochránili před inflací v horizontu desítek let. Nebo v období krize, kdy se preferují hmatatelné investice.