Co je to ten dluhopisový prospekt a proč by investora (ne)měl zajímat?

Jak už asi tušíte, docela jinak. Když chcete vydat dluhopisy, máte v zásadě dvě možnosti:

a) vydat je v objemu menším než 1 milion eur (za 12 měsíců) a pak vám k tomu v podstatě stačí jen napsat emisní podmínky.

Anebo za b) chtít víc, ale za cenu vyhotovení dluhopisového prospektu a razítka od České národní banky.

V žádném případě to ale neznamená, že emise se schváleným prospektem jsou „lepší“ než ty bez něj. Jsou to prostě jiné kategorie.

Česká národní banka na emise s prospektem nijak nedohlíží. Dokonce tím ani investorům nedává zprávu, že je emitent kvalitní nebo jinak způsobilý dluhopisy vydávat, či dokonce splácet.

Jakékoli hodnocení nechává zásadně na investorovi.

K čemu je dluhopisový prospekt?

Proč teda prospekt vyžaduje? Jediný důvod je, aby o sobě emitent poskytl dostatek informací, na jejichž základě si investoři mohou vytvořit základní ekonomický obrázek a rozhodnout se, zda do jeho dluhopisů budou investovat.

Dané informace jako takové už ale ČNB nijak nekontroluje, neschvaluje ani nehodnotí. Svým razítkem neříká, že firma, která si nechala vypracovat prospekt, má „v pořádku čísla“ a můžete do ní beze strachu investovat.

Říká jen, že všechno, co po ní chtěla, „správně“ vyplnila – ve smyslu do správných kolonek –, a vy se tak můžete rozhodnout nejen na základě názvu dluhopisu.

Znamená to teda, že je prospekt úplně k ničemu? Ne. Už jen fakt, že posbírat všechny podklady, zaplatit účetní a právníky a prospekt odevzdat, vyjde zhruba na tři sta tisíc korun, dává tušit, že firma není jen prázdná schránka.

Co si z prospektu odnést?

Že nějaké peníze skutečně má a že to se svými plány asi myslí vážně a nechce jen potichu vybrat peníze a zmizet.

Oproti klasickým emisním podmínkám (naše nabízí mnohem víc) obsahuje dluhopisový prospekt mraky informací o emitentovi, struktuře firmy, finanční situaci i plánech do budoucna a investorům pomáhá pochopit celý kontext.

Ti se v něm často mohou i oborově vzdělat, ale záruku ČNB tam prostě nenajdou.

Co teda doporučujeme? Určitě si prospekt přečíst (stejně jako emisní podmínky), podívat se na čísla a na tabulky a ověřit si, že informace, které o sobě emitent říká v reklamách a v prezentacích, jsou skutečně pravda.

Konečné rozhodnutí byste ale vždycky měli udělat na základě nějaké osobní zkušenosti. Buď s produkty, které firma vyrábí, s lidmi, kteří za ní stojí, nebo s projekty, které už v minulosti dotáhli do konce.

Ideální emitent totiž není ten, který má nejhezčí prospekt nebo největší plány ale ten, který splácí své závazky.

A takových už jsme za sedm let, co provozujeme Dluhopisy.cz, potkali několik.