První krevní test na Alzheimera je schválený. Co to znamená pro výrobce testů 

Do mozku medicína nahlíží nejhůř ze všech orgánů: buď drahým zobrazením, nebo odběrem mozkomíšního moku z páteře. Teď se otevírá třetí cesta – obyčejný odběr krve. V květnu 2025 schválil americký úřad FDA první krevní test, který pomáhá rozpoznat Alzheimerovu chorobu. Běží na technologii, na kterou VIDIA právě přechází.

Co se dá z krve o mozku vyčíst

Z jediného vzorku séra lze dnes měřit několik bílkovin, z nichž každá odpovídá na jinou otázku:

• p-tau217 a p-tau181 – stopy změn typických pro Alzheimerovu chorobu. Objevují se roky před prvními příznaky.
• Poměr Aβ42/Aβ40 – ukazuje, jestli se v mozku ukládá amyloid, tedy plaky, které nemoc provázejí.
• GFAP – reakce podpůrných buněk mozku, zjednodušeně zánět.
• NfL – obecný ukazatel poškození nervových vláken. Říká, že se něco děje, ne co.
• Alfa-synuklein – bílkovina Parkinsonovy nemoci a jejích příbuzných.

Dohromady odpovídají na tři otázky: o jakou nemoc jde, jak rychle postupuje a od čeho ji odlišit.

Kde to dnes je

V květnu 2025 schválila FDA test Lumipulse firmy Fujirebio, který z krve měří p-tau217 a amyloid. U lidí nad 55 let s příznaky poruchy paměti měl pozitivní výsledek v 91,7 % potvrzený zobrazením mozku nebo mokem, negativní v 97,3 %. Není to screening ani samostatná diagnóza – je to pomůcka pro specialistu, která může ušetřit drahé a nepříjemné vyšetření. Poptávku zvyšují nové léky proti amyloidu: před nasazením vyžadují potvrzení, že amyloid v mozku skutečně je.

Co z krve vyčíst nejde

Krevní test diagnózu nestanoví sám. Výsledky jednotlivých markerů si mohou odporovat; NfL a GFAP stoupají u mnoha nemocí; alfa-synuklein v krvi zatím Parkinsonovu nemoc od příbuzných neodliší; a genetické riziko – třeba varianta APOE ε4 – je predispozice, ne nemoc. Otevřené zůstává i to, kdy testovat a jak o výsledku mluvit s člověkem, který zatím nemá žádné potíže. Hodnota takového panelu je přesně tak vysoká, jak dobrá je jeho interpretace.

Kde v tom stojí VIDIA

VIDIA ve spolupráci se společností Sophgena, která se věnuje genomice, připravuje koncept, jak krevní biomarkery spojit s genetickým rizikem. Jde o raný projekt bez termínu uvedení na trh.

Důležité je, kudy k němu cesta vede. Tyto bílkoviny se v krvi měří v pikogramech na mililitr – běžná ELISA na to nestačí, schválený test Fujirebio běží na chemiluminiscenci. VIDIA proto aktivně řeší vstup na platformu CLIA: ověřená technologie převodu testů z ELISA na CLIA je jedním ze dvou výstupů jejího dotačního projektu za 15 milionů korun, o kterém jsme psali v říjnu. Bez ní se do neurologických markerů vstoupit nedá; s ní je to otázka vývoje a partnerů, ne technologie.

Co to znamená pro investory

• Trh, který teprve vzniká. První schválený krevní test je z roku 2025. Výrobci, kteří budou mít technologii a validaci v příštích letech, si ho rozdělí.
• Potřeba je obrovská a roste. Jen VZP léčila v roce 2024 s Alzheimerovou chorobou nebo jinou demencí 77 925 klientů, o 3 717 víc než rok předtím. Do roku 2050 odhady mluví až o 280 tisících lidí s demencí v Česku.
• Pro VIDIA je to cíl na roky, ne na příští kvartál. Žádný z těchto markerů dnes neprodává. Kroky, které k nim vedou – vstup na CLIA, dotační projekt, partner v genomice – jsou ale konkrétní, rozběhnuté a financované.

Do 31. 12. 2026 je dluhopis při objednávce od 4 ks o 2 000 Kč levnější.