Vyšší výnos, nebo diverzifikace rizika? Návod, kdy se rozhodnout pro fondy korporátních dluhopisů

Samozřejmě investovat. Možností je spousta. Od nízko úročených termínovaných vkladů a státních dluhopisů přes stavební spoření, korporátní dluhopisy či fondy až po krátkodobé půjčky, nemovitosti, akcie a kryptoměny.

Konzervativní investor se ale bude logicky pouštět jen do těch méně rizikových a volatilních forem investic, které zpravidla neslibují roční výnos nad 10 %, ale ani u nich nehrozí ztráta většiny (nebo celého) vkladu v podstatě lusknutím prstu jako u kryptoměn (Bitcoin, Ethereum, Dodgecoin a další) či spekulativních nákupů akcií (AMC, Tesla, GameSpot).

Hlavně porazte inflaci

Absolutním základem je ale porazit inflaci, což v současné době znamená vybrat si takový instrument, který nabídne větší zhodnocení než 3 % ročně. Tím pádem zase padají spořicí i termínované vklady, státní dluhopisy a od určité výše pravidelné investice i stavební spoření.

Zbývají různé korporátní dluhopisy, ať už z pražské burzy cenných papírů nebo prověřených dluhopisových portálů, nebo podílové fondy. O srovnání korporátních dluhopisů s podílovými fondy už jsme psali zde.

Tentokrát se ale blíže podíváme na porovnání korporátních dluhopisů přímo s fondy korporátních dluhopisů, jejichž největší výhoda samozřejmě spočívá v diverzifikaci rizika, kterou by vám měl doporučit každý finanční poradce. Je však vykoupena nižším výnosem a dalšími poplatky, pročež se drobní investoři nakonec často rozhodnou pro přímý nákup konkrétních korporátních dluhopisů?

Proč nakupovat konkrétní dluhopisy?

• Protože korporátní dluhopisy nabízejí výnosy v průměru mezi 5 a 10 % ročně, zatímco fondy korporátních dluhopisů jen zřídkakdy prorazí hranici 6 %. Třeba Fond Českých korporátních dluhopisů SICAV očekává výnos 5 až 6 %. Generali Fond korporátních dluhopisů má zase průměrnou výkonnost za posledních pět let (i vinou pandemie koronaviru) jen 1,55 % a CODYA Fond korporátních dluhopisů vydělal investorům od svého založení v průměru 4,94 %.
• Protože nákup korporátních dluhopisů je zpravidla úplně bez poplatků. Cenné papíry si investor do svého portfolia vybírá sám, a nemusí proto ze svých zisků platit žádného administrátora.
• Protože do výnosu konkrétních korporátních dluhopisů se nepromítá situace na zahraničních finančních trzích, z nichž jsou zpravidla poskládaná portfolia podílových fondů. Záleží jen na výsledcích jedné firmy, kterou si investor po zralé úvaze vybere.
• Protože takhle může investor svými penězi přímo podpořit malé a střední české podniky. Vybrat si obor, projekt nebo lokalitu, do které chce investovat, a přesně vidí, na co jsou jeho peníze použity.

Pokud se investor rozhodne investovat do korporátních dluhopisů napřímo, měl by rozhodně strávit nějaký čas studiem podkladů a pečlivým výběrem. Vybírat firmu tak nějak „od oka“ se nemusí vyplatit. Pokud se nechce o nic starat, možná by měl raději oželet nižší výnos a spokojit se s fondy korporátních dluhopisů?

Kdy se tedy raději rozhodnout pro fondy?

• Když se nechci věnovat studiu materiálů a trávit čas výběrem vhodných dluhopisů.
• Když mi nevadí nižší výnos ani poplatky, protože mi stačí jen porazit inflaci. Dosáhnout za každou cenu nejvyššího možného výnosu nepotřebuji.
• Když je mi jedno, kdo bude s mými penězi nakládat a co s nimi udělá. Neuvidím dopad svých financí, jen výnos na svém investičním účtu.
• Když jsem hodně konzervativní investor a absolutní diverzifikaci portfolia dávám přednost před vyšším výnosem (což je naprosto v pořádku)
• Když mi nevadí platit vstupní a správcovské poplatky bez ohledu na to, jestli mi fond něco vůbec vydělá. Ano, i fond může skončit v minusu

Diverzifikovat portfolio korporátních dluhopisů ale můžete i sami, když nakoupíte méně dluhopisů z více emisí. Nikdy sice nedosáhnete takové míry rozložení rizika jako fondy, ale chovat byste se tak měli úplně vždy. Nikdo přece nedává všechna vajíčka do jednoho košíku!