Upravit stránku

Myslet na důchod by měl každý. Penzijní spoření není jediná možnost

obrazek-k-clanku
Loni činil průměrný starobní důchod 11 828 korun s tím, že na více než 14 a půl tisíce korun dosáhla jen desetina nejbohatších seniorů a seniorek. To není žádná sláva a na důstojný život to zdaleka nestačí. Na svou penzi by tak už dnes měl myslet každý a průběžně si něco málo spořit. Využít přitom nemusí jen penzijní spoření, ze kterého nelze v průběhu vystoupit.

V současné době klesá porodnost, což povede ke snížení budoucího počtu pracujících, kteří budou průběžně zajišťovat financování důchodů narůstajícímu počtu penzistů, a výše vyplácených důchodů se tak ještě sníží, ať už bude vůle politiků jakákoliv.

Procestovat zemi po vzoru německých důchodců za „příspěvky“ České správy sociálního zabezpečení nejde a ještě hodně dlouho nepůjde. Proto je důležité odkládat si něco na penzi průběžně už v produktivním věku.

Klesající počet pracujících brzy nebude stačit na rostoucí počet důchodců. Zdroj: Allianz

Penzijní spoření

Nejznámějším produktem k tomu určeným je doplňkové penzijní spoření, na které každý měsíc posíláte částku v řadech stovek až tisíců korun (od 300 korun vzniká nárok na státní podporu).

Přispět vám navíc může zaměstnavatel, kterého můžete do smlouvy sjednat kdykoli v průběhu spoření a z jeho příspěvku, na rozdíl od navýšení platu ve stejné výši, neodvádíte zdravotní a sociální pojištění. Na příspěvek zaměstnavatele se však nevztahuje státní podpora!

Ta vypadá následovně:

Měsíční spoření100300500100020003000
Státní podpora090130230

Spořit mohou penzisté, dospělí i děti (od 0 let), kterým může penzijní spoření založit jak rodič, tak zplnomocněný prarodič.

Kdybyste například letos svému desetiletému potomkovi sjednali penzijní spoření s měsíčním příspěvkem tisíc korun (nejlevnější možnost jak získat nejvyšší státní podporu) a bez příspěvku zaměstnavatele, odejde do penze s téměř třemi miliony korun. 600 tisíc našetří sám, 140 tisíc získá od státu a tyto prostředky se za těch více než 50 let zhodnotí o více než 2 miliony.

Nejistá budoucnost

3 miliony jen za vlastních 600 tisíc znějí opravdu lákavě, ale je v tom jeden háček. Musíte opravdu věřit státu, ve kterém žijete, a jeho představitelům, že si v časech krize neudělají z úspor svých občanů krmivo pro státní kasu, jako to v roce 2010 udělala maďarská vláda Viktora Orbána.

Více než dvoutřetinová většina v parlamentu umožňovala jeho straně měnit ústavu a Orbán se razantních kroků rozhodně nebál. Maďary čekala likvidace druhého pilíře, který Orbán sice nezrušil ani neznárodnil, jak se dodnes traduje, ale „změnil mu pravidla na tak nesmyslná, že by v něm nikdo soudný dobrovolně nezůstal,“ jak píše Aktuálně.cz.

Doplněk k dluhopisům

Přesto je penzijní spoření jedním z nejbezpečnějších produktů, který by neměl chybět v portfoliu žádného zodpovědného člověka každého věku. Vzhledem k poměrně nízkému úročení, by však mělo sloužit spíše jako doplněk například korporátních dluhopisů, jejichž výnosy se pohybují okolo 7 až 9 % ročně.

Za oněch 50 let se tak dá s počátečním vkladem 100 tisíc korun a při pravidelném investování získat přes 5 milionů – tedy více než dvojnásobek oproti penzijnímu spoření. Velkou výhodou dluhopisů je navíc to, že své peníze dáváte z ruky vždy jen na krátkou dobu – průměrně na 2 až 3 roky a i tak je můžete kdykoliv vybrat. Z penzijního spoření se v jeho průběhu nedá vystoupit ani v případě, že peníze nutně potřebujete.